Zanedbávaná dáma

„Pane doktore,” táže se babička, „kolik vám dlužím za to, že jste vyléčil mou nahluchlost?”
„Tisíc korun,” odpoví specialista.
„Kolik jste říkal?” natahuje ucho stařenka. „Dva tisíce?”
„Ne,” říká lékař, „tři tisíce!”

Koukají dva blázni mříží na ulici před ústavem.
„Koukej,” povídá jeden, „tamhle na rohu stavějí novou benzínovou pumpu!”
„Člověče,” na to druhý, „to mi vždycky nejde do hlavy, jak oni vždycky přesně vědí, že zrovna tam na tom místě najdou naftu.”

„Jsem dvojitý král!” chlubí se blázen doktorovi.
„Jakto, dvojitý?”
„Mám totiž na hlavě dvoukačku - a králové nosí jen korunu.”

Chlápek jde k doktorovi na pravidelnou kontrolu a dozví se, že je smrtelně nemocný a do půl roku zemře. Když přijde domů, říká své ženě: „Byl jsem na kontrole, a doktor mi řekl, že mám AIDS a do půl roku jsem mrtvej.”
Pak se sbalí a jde na pivo. Když se trochu zpije, řekne totéž i svým kámošům z hospody. Za dva dny potká na ulici svého doktora a ten mu říká: „Koukám, že jste s tím celkem smířenej, ale řekněte mi, proč si celé město povídá, že máte AIDS, když jsem vám říkal, že máte zhoubnej mozkovej nádor?”
„Smířil jsem se s tím, že brzo umřu, ale nechci, aby mi po mý smrti někdo chodil šukat ženu.”

„Pane doktore,” povídá puberťák, „posílá mě za váma máma, že mi nějak přeskakuje hlas.”
„Nech ho přeskakovat, hochu,” radí doktůrek. „Třeba se s tím jednou dostaneš na olympiádu.”

Říká lékař pacientce: „Musím vám říci pravdu, bohužel, váš manžel má před sebou už jen několik dní!”
„Nevadí, pane doktore. Když jsem to s ním vydržela tolik let, tak to těch pár dní už nějak doklepu!”

Ve větě nastydla na mezi se skrývá příčina potíží i diagnóza.

Pacient: „Pane doktore, slyšel jsem, že léčíte bez poplatků?”
Doktor: „Problémy se sluchem léčí ve vedlejším oddělení.”

„A co vaše paměť,” ptá se lékař pacienta, „zlepšuje se?”
„Zlepšuje, zlepšuje. A kdo jste, že vás to tak zajímá?”

„A teď už mi, pane doktore, věříte, že je to úchyl do známek?” řekla se zadostiučiněním pacientka, jejíž manžel právě v ordinaci znásilnil červeného Masaryka z roku 1919.